Výživa psů, potřeba živin a dietetické účinky krmiv - část 3..

P. Suchý, E. Straková
Fakulta veterinární hygieny a ekologie
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

Tuky jsou hlavními energetickými živinami v krmivech pro psy. V krmivech určených pro výživu psů lze orientačně doporučit poměr mezi proteiny a tuky   2 : 1–1,5,  při velké zátěži (pracovním výkonu)  1 : 1.  Komerčně vyráběná granulovaná krmiva osahují 60 g  (6 %) – 140 g (14 %) tuku na 1 kg krmiva.

Tuky jsou zdrojem energie, zdrojem esenciálních mastných kyselin a nosiči liposolubilních vitaminů A, D, E, a K. V současné době jsou tuky hodnoceny nejenom z energetického hlediska, ale i podle obsahu nenasycených mastných kyselin. Nenasycené mastné kyseliny jsou považovány za esenciální živiny. Jsou proto považovány za funkční živiny přesto, že je mohou zvířata využívat i jako zdroj energie. Jejich charakteristickým znakem je, že obsahují ve své molekule jednu dvojnou vazbu (monoenové MUFA) nebo více dvojných vazeb (polyenové PUFA). Podle chemické struktury (polohy dvojné vazby) je rozdělujeme na  omega 9 (ω-9, n-9), omega 6 (ω-6, n-6) a omega 3 (ω-3, n-3) mastné kyseliny. U psů je v podávané dietě nutný přísun kyseliny linolové (n-6) a α – linolové (n-3), u kočky i kyseliny arachidonové(n-6) z důvodu absance D-6 desaturázy. Za jednu z nejdůležitějších esenciálních živin je považována u psa kyselina linolová (n-6), u kočky kyselina arachidonová (n-6), ze kterých v rámci intermediálního metabolismu je organismus schopen syntetizovat i další polynenasycené kyseliny a z nich další biologicky vysoce účinné látky, především ze skupiny eikosanoidů (prostaglandiny, prostacykliny, thromboxany, leukotrieny, lipoxiny a nejrůznější hydroxy mastné kyseliny). Nedostatek uvedených kyselin vyvolává poruchy látkové výměny, pokles růstové intenzity (zejména u mladých zvířat), patologické změny na kůži, dochází k prodloužení hojení ran, poruchám zraku a k poruchám chování a psychiky zvířat. Přesto, že organismus psa je schopen syntetizovat z kyseliny linolové kyselinu linolenovou, nové vědecké informace poukazují na to, že i u zdravých zvířat je vhodné v krmivu dodávat i kyselinu linolenovou, a to v poměru kyselina linolová ke kyselině linolenové 10 : 1–5. Nejvýznamnější zástupci omega 9, omega 6 a omega 3 mastných kyselin jsou uvedeny v tabulce 2.

V poslední době je předmětem vědeckého zájmu ve výživě psů především kyselina eikosapentaenová (EPA) a kyselina dokosahexaenová (DHA). Uvedené kyseliny mají velký význam nejen z dietetického, ale i z terapeutického hlediska. Stále více se využívají  při léčbě různých patologických stavů. Jde o  dlouhodobé léčení kožních defektů se zánětlivou reakcí a projevech pruritu (atopické reakce, potravní alergie), ale i jako podpůrnou léčbu u jiných zánětlivých stavů (trávicí trakt, žaludek, ledviny, klouby). Dále při onemocnění ledvin, především při akutním renálním selhání. Klinické diety s vysokým obsahem těchto mastných kyselin se využívají při léčbě onkologických pacientů.
   Při léčbě těchto onemocnění se využívá poznatků, že mastné kyseliny ze skupiny omega -3 vedou k tvorbě metabolitů tlumících tvorbu látek podporujících vznik zánětů. Bylo potvrzeno, že uvedené esenciální mastné kyseliny mohou příznivě ovlivnit vývoj nervové tkáně, zejména u štěňat. Tyto esenciální živiny štěně získává od matky v období nitroděložního života, dále v mléce a později z krmiva. Experimentálně bylo dokázáno, že suplementace krmiva kyselinou dokosahexaenovou fenám a štěňatům se u štěňat projevila zlepšením jejich učenlivosti a poslušnosti .

U polynasycených mastných kyselin v dietě je důležitější než jejich absolutní množství jejich vzájemný poměr. Obecně lze v dietách doporučit optimální poměr omega 3 : omega 6 mastných kyselin 1 : 5, u klinických diet 1 : 1. Častou chybo je domněnka, že pouhým přidáním omega 3 mastných kyselin do diety je problém vyřešen. Pokud je v dietě vysoký obsah omega 6 mastných kyselin je očekávaný efekt přídavku omega 3 mastných kyselin téměř nulový. Za optimální denní příjem omega 3 mastných kyselin lze považovat 40 – 50 mg/kg živé hmotnosti psa, u omega 6 160 – 200 mg/kg živé hmotnosti psa.

Adresa autora:
Prof. MVDr. Ing. Pavel Suchý, CSc.
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Palackého 1/3, 612 42 Brno
suchyp@vfu.cz