Výživa psů, potřeba živin a dietetické účinky krmiv - část 2..

P. Suchý, E. Straková
Fakulta veterinární hygieny a ekologie
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

V obecném pojetí proteiny zařazujeme mezi tzv. dusíkaté látky. Z hlediska přesného výživářského pojetí se mohou dusíkaté látky v krmivech vyskytovat v různých formách (schéma 2), a to v podobě látek organických (proteiny, peptidy, volné aminokyseliny, močovina, případně nejrůznější dusíkaté báze) nebo anorganických (dusičnany, dusitany). V krmivech pro psy jsou proteiny deklarovány jednak jako obsah hrubého proteinu (HP) nebo jako dusíkaté látky (NL), které vychází ze stejné analýzy, při které se stanoví obsah dusíku (N) ve vzorku krmiva a vynásobí se koeficientem 6,25 (NL-HP = N x 6,25). Koeficient 6,25 je stanoven z předpokladu, že protein obsahuje 16 % N (100 g proteinu : 16 g N = 6,25). Tento vztah platí přibližně pouze pro čistou svalovinu savců. Přesto, že obsah NL (HP) je výrobci krmiv uváděn jako deklarovaný jakostní znak, může se podstatně lišit od skutečného obsahu proteinu v krmivu. Tento rozdíl skutečného obsahu proteinu a stanovených NL (HP) je dán tím, že ne veškerý N je vázán v proteinu (někdy až 50 % N  je N neproteinový) a v molekule aminokyselin, ze kterých je protein složen. Rovněž u jednotlivých aminokyselin  není stejné zastoupení atomů N (v jednotlivých aminokyselinách se nachází podle druhu od 1 do 4 atomů N). Podle zastoupení jednotlivých aminokyselin v dietním proteinu se tedy mění i procentické zastoupení N a tím i přepočtový koeficient 6,25. Z výše uvedeného vyplývá, že deklarované NL (HP) v krmivu se mohou podstatně lišit od skutečného obsahu proteinu v konkrétním krmivu. Proto různá krmiva (krmné směsi) se stejným obsahem NL (HP) mohou vykazovat velmi rozdílné nutriční, dietetické, ale i zdravotní účinky.

Bílkoviny mají pro organismus specifický význam, neboť jsou jedinou živinou, která sama nebo společně s vodou, minerálními látkami, vitaminy je schopna vyživovat živočišné buňky. Na využití bílkovin v organismu zvířete je potřebné určité množství energie, proto je důležitý v krmivu poměr bílkovin a energie. Vztah mezi potřebou energie k potřebě proteinu je možné vyjádřit vztahem, že na 10 g SNL (stravitelné dusíkaté látky)  je potřeba 1 MJ SE (stravitelná energie). Podle našeho názoru by se měl tento poměr, podle zátěže psa, pohybovat v rozmezí 10 g SNL  1 – 1,5 (2,0) MJ SE.

Z hlediska moderní výživy je rozhodující v rámci dusíkatých látek krmiva obsah a vzájemný poměr jednotlivých aminokyselin (AA), které rozdělujeme na aminokyseliny esenciální (nepostradatelné) – lysin, tryptofan, histidin, fenylalanin, leucin, isoleucin, threonin, methionin, valin, arginin, taurin (kočky), semiesenciální (částečně nepostradatelné), které mohou být do určité míry syntetizovány v rámci metabolismu z jiných aminokyselin (arginin, cystin, tyrosin) a neesenciální (postradatelné) – ostatní aminokyseliny. Z hlediska současných poznatků se ve výživě zvířat ukazuje, že je důležité nejen zastoupení esenciálních aminokyselin, ale i  poměr esenciálních a neesenciálních aminokyselin, a to proto, že protein zvířete je tvořen jak esenciálními, tak i neesenciálními aminokyselinami.

Minimální potřeba hrubého proteinu v kompletním krmivu pro psy by měla být 22 %, období klidu (dospělci 18 %) a neměla by poklesnout pod 15 %, u štěňat v souvislosti s intenzivním růstem především svalové tkáně v rozmezí 28 – 32 %. Přitom je nutné uvažovat o stravitelnosti proteinů v dietě minimálně 80 %.

Výpočet potřeby stravitelného proteinu (SP):
Minimální potřeba pro dospělého psa...SP (g)  =  2,0 – 2,5  g . kg H 0,75
Optimální  potřeba pro dospělého psa...SP (g)  =  4,3 – 5,0 g . kg H 0,75                                    
Mladí psi (štěňata) pro intenzivní růst...SP(g) = 5,0 . g . kg H 0,75
H – hmotnost psa

Bílkoviny jsou zdrojem aminokyselin (AA). Pro posouzení kvality dietárního proteinu je proto potřebné znát jejich aminokyselinové spektrum, to znamená zastoupení jednotlivých AA z hlediska jejich množství, ale i vzájemného poměru. Znalost potřeby jednotlivých aminokyselin je z dietetického hlediska významnějším kritériem než obsah dusíkatých látek (hrubého proteinu) v dietě. O detailních potřebách jednotlivých AA nejsou dostatečné informace. Na základě dosavadních poznatků je potřeba AA shrnuta v tabulce 1.

Potřeba proteinů u psa je závislá na celé řadě faktorů, a proto je často odlišná od standardní potřeby. Existuje závislost potřeby proteinů na obsahu cukrů v dietě, přitom platí, že se zvyšujícím se obsahem stravitelných cukrů v dietě klesá potřeba proteinů (organismus upřednostňuje využití energie z cukrů na místo proteinů). Stará zvířata potřebují méně proteinů, ale proteiny vysoké biologické kvality (optimální zastoupení aminokyselin). Nadměrný přísun proteinů především u starších zvířat představuje zátěž organismu na jejich odbourávání a vylučování (na játra a ledviny). Proto i v klinických dietách při chorobách jater a ledvin jsou podávány diety s nízkým obsahem vysoce kvalitního proteinu.

Mláďata pro intenzivní růst potřebují vyšší obsah proteinu v dietě než dospělí jedinci. Tato zvýšená potřeba bílkovin je spojena s vývojem a intenzivním růstem skeletu a svalové tkáně.
Při svalové práci potřebuje pes jen mírné zvýšení proteinů (v důsledku využití energie z aminokyselin glukoneogenezí – horní hranice optima potřeby).

Zvýšená potřeba proteinů je i u březí feny od 30. dne březosti na růst plodů. V prvé polovině  březosti není třeba zvyšovat obsah proteinů v dietě, ve druhé polovině je nutné zvýšit denní obsah proteinů minimálně o 1 g na 1 kg živé hmotnosti. Maximální potřeba kvalitních proteinů je v období laktace a souvisí se sekrecí mléka, kterou významně ovlivňuje počet kojících štěňat (trvá 3 až 4 týdny – úroveň výživy a s ní související mléčnost feny kontrolujeme pravidelným vážením štěňat). Od 5. týdne dochází k zástavě laktace, proto je nutná redukce krmné dávky, a tím i snížení proteinů v dietě, a to na úroveň základní potřeby. U dospělých psů je zvýšená potřeba proteinů v období výměny srsti, podle plemene (osrstění) a hmotnosti psa. Srst představuje téměř čistý protein s vysokým zastoupením esenciálních AA, zejména sirných AA.

Adresa autora:
Prof. MVDr. Ing. Pavel Suchý, CSc.
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Palackého 1/3, 612 42 Brno
suchyp@vfu.cz

Autory navrhovaná potřeba AA na 1 kg živé hmotnosti (H) psa