Toulavé psy čeká deportace z Moskvy do útulků.

  Moskva 25. února (zpravodaj ČTK) - Zdivočelé psy toulající se ve smečkách po moskevských ulicích prý čeká "deportace" z metropole. Místostarosta Pjotr Birjukov již jedná s vedením Jaroslavské oblasti o zřízení útulků, kam by bylo možné chlupaté tuláky přemístit. Nápad však okamžitě vyvolal vlnu nevole a na obranu domovského práva moskevských psů se postavily i známé osobnosti ze světa kultury a umění.
  Toulavé smečky v metropoli představují vážný problém. Počet psů bez pána se odhaduje na 30.000 až 50.000, z čehož asi 15.000 našlo místo ve stávajících moskevských útulcích, zbytek však volně pobíhá a sdružuje se do smeček, chránících si svá teritoria. Na ulici však podle veterinářů přežijí jen nejvíce zocelená a nejagresivnější zvířata, a tak není divu, že každým rokem dochází k okolo 20.000 útokům na lidi. Loni podle listu Izvestija čtyřicítka Moskvanek musela po pokousání přerušit těhotenství. Vážný problém, kvůli kterému se nejspíše chystá "deportace" tuláků z Moskvy, představuje také výskyt vztekliny.
  Se zlou se však potáže každý, kdo by se pokusil tulákům ublížit. Veřejnost se pokaždé domáhá přísných trestů pro "vrahy psů", od soudů však obvykle odcházejí s podmínečným trestem.
  Nejde jen o psy. Před osmi lety se náčelník moskevských věznic pokusil vykázat z cel kočky, ale v tisku se zdvihla taková vlna nevole, že nařízení raději odvolal. V armádě zase koluje fáma o tom, jak někdejší velitel raketových vojsk generál Volkodavov prý zakázal kočky v kasárnách. Ale zanedlouho se na manévrech nepodařilo odpálit několik raket, protože myši rozkousaly kabely, a generál byl zakrátko sesazen. V kasárnách se pak prý žertovalo, že "myši zakously vlkodava".
  Moskevské úřady se problém s toulavými zvířaty mnohokrát pokoušely řešit, ale dosud bez výraznějšího úspěchu, ačkoliv výdaje městské pokladny na tento účel dramaticky vzrostly z někdejších desítek milionů rublů na téměř tři miliardy v roce 2009.
  V minulé dekádě byla asi polovina toulavých fen sterilizována, než byl příslušný odbor radnice rozpuštěn a úkol byl předán podřízeným úřadům. Ty začaly zřizovat útulky, ale ochránci zvířat si stěžují, že v těsných kotcích, pod širým nebem a na holém asfaltu zvířata v zimě hynou chladem, v létě zase vedrem. Alespoň pokud se nad nimi někdo nesmiluje. Jen loni si milovníci mazlíčků odvedli z podmoskevských útulků do tepla domova na 180.000 psů a skoro 80.000 koček.
  Menšímu zájmu se těší bezdomovci druhu homo sapiens. "Bohužel nemáme povolení je odstřelovat ani jiné zákonné možnosti, jak se s nimi dnes vypořádat," postěžoval si nedávno na veřejnosti starosta sibiřské Čity, jinak nositel medaile "Za zásluhy o obranu občanských práv a svobod". Prý věčná škoda, že v současnosti neplatí sovětské paragrafy stíhající potulku a příživnictví. Očistit město od "asociálních živlů" se před časem snažila i moskevská radnice, ale také neúspěšně.
  Ministerstvo vnitra odhaduje počet bezdomovců v zemi na 150.000 až 350.000. Při sčítání lidu v roce 2002 se úřady dopočítaly 68.077 "domácností" bezdomovců. Experti však odhadují reálný počet lidí bez domova kdesi mezi 1,5 až 4,2 milionu. Tak velký rozptyl může být dán i tím, že v Rusku dosud ani neexistuje jasná definice bezdomovce.
  Stát podle listu Vedomosti dosud dává přednost zavírání očí nad problémem a činitelé hovoří o "osobní volbě", aniž si připouštějí, že čtvrtina postižených se na ulici ocitla vinou zanedbání úřadů při machinacích s byty. A moskevské útulky jsou s to pojmout jen 1500 bezdomovců, ačkoliv zapotřebí by bylo postarat se o desetitisíce a možná i statisíce lidí.

  msk mik
Cas| 11:24