Výživa psů, potřeba živin a dietetické účinky krmiv - část 1.

P. Suchý, E. Straková
Fakulta veterinární hygieny a ekologie
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

Výživa je jedním z nejvýznamnějších faktorů vnějšího prostředí ovlivňujících každý živý organizmus. Přesto, že je v současnosti dostupná řada poznatků z oblasti výživy psů, potřeby jednotlivých živin a dietetických účinků krmiv, existuje mezi chovateli i další odbornou veřejností řada nejasností, omylů a mýtů. Správná výživa předpokládá přísun všech potřebných živin a energie, nutných nejen pro zachování základních životních funkcí organizmu psa, ale i pro udržení jeho dobrého zdravotního stavu a optimálního pracovního výkonu.

Výživa psů je stále aktuálním problémem. Přesto, že již máme k dispozici řadu vědeckých poznatků o nutričních požadavcích na správnou výživu psa, stále existuje řada problémů. Dokladem této skutečnosti jsou nové vědecké poznatky, které upřesňují a stále rozšiřují dosavadní poznatky z výživy psa. Komplikovanost problematiky spojené s výživou psů je spojena s obrovskou rozmanitostí plemen, která jsou v současné době chována. Každé plemeno má své specifické charakteristiky, které je nutné ve výživě zohlednit. Navíc je nutné i u téhož plemene respektovat věk zvířete, prostředí, ve kterém je chováno, období reprodukce, pracovní zatížení a typ práce kterou vykonává. Z výše uvedeného vyplývá celá složitost ve výživě psů, a tudíž nelze podat jednoduché obecné schéma, jak uspokojit energetickou a nutriční potřebu konkrétního zvířete v daném čase a podmínkách chovu. Jakékoliv nutriční doporučení lze považovat za orientační a je nutné jej neustále korigovat na základě pozorování konkrétních životních projevů chovaného zvířete.

V úvodu je třeba zdůraznit, že výživa je jedním z nejvýznamnějších faktorů vnějšího prostředí představující 70 % z celkových vnějších vlivů působících na zvíře. Výživa tedy ovlivňuje vývoj psa, jeho reprodukci, kondici, výkonnost, ale i zdravotní stav prostřednictvím imunitního systému. Pes, který je ve výborném kondičním stavu, je odolnější i vůči nejrůznějším patologickým agens včetně infekčních. Při kvalitní výživě byla prokázána vyšší účinnost vakcinačních opatření. Naopak nekvalitní výživa způsobuje nejen řadu nutričních poruch, ale predisponuje zvíře ke zvýšené vnímavosti a  náchylnosti k ostatním chorobám.

Správná výživa předpokládá přísun všech základních živin a energie, které uspokojí potřeby psa pro základní životní funkce. U mláďat se tato základní potřeba výrazně zvyšuje na vývoj a růst zvířete. U dospělých psů je nutné tuto základní potřebu zvýšit v období reprodukce, zejména ve druhé polovině gravidity, výrazné zvýšení potřeby živin je u laktujících fen. Velmi výrazné zvýšení energetické potřeby mají pracovní psi a psi ve sportovní zátěži. Poměrně malá pozornost je věnována starým psům, kteří sice nemají výrazně zvýšenou potřebu živin a energie, ale potřebují vysokou dietetickou hodnotu podávaných krmiv v důsledku snížení procesu trávení a resorpce živin. Speciální dietetické potřeby jsou u zvířat nemocných, kterými se zabývá klinická výživa.
    
Obsahové složení krmné dávky
Krmná dávka určená k výživě psa je složena z různých druhů krmiv, které jsou nositelé jednotlivých živin a energie. Z hlediska jejich zastupitelnosti lze tyto živiny rozdělit na esenciální (nepostradatelné) a neesenciální (postradatelné). Celá řada krmiv obsahuje i tzv. antinutriční látky, které snižují stravitelnost živin a mohou vyvolat dietetické poruchy, řada z těchto látek má toxické účinky, které jsou příčinou onemocnění zvířat, některé mohou vést i ke smrti zvířete. Tyto antinutriční látky lze rozdělit na antinutriční látky kontaminující (fyzikální, chemické a biologické kontaminanty), antinutriční látky vznikající v krmivech (v důsledku fyzikálních, chemických a biologických procesů) a antinutriční látky přirozeně se vyskytující v krmivech (jde o přirozené sekundární produkty metabolismu rostlin).

Základní živiny
Mezi základní živiny patří proteiny, lipidy, sacharidy, vitamíny a minerální látky, jak uvádí schéma 1. Organické  živiny (proteiny, lipidy, sacharidy) jsou současně nositelé energie. Za nezbytnou živinu pro život zvířete je nutno považovat i vodu, která je často z hlediska výživy opomíjená.

Adresa autora:
Prof. MVDr. Ing. Pavel Suchý, CSc.
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Palackého 1/3, 612 42 Brno
suchyp@vfu.cz